Z historie
Bizarní jména
Takhle se v Čechách opravdu jmenovaly děti. Jména jsme vybrali ze soupisu, který František Palacký sestavil roku 1832 ze starých listin. Do rodného listu je nedoporučujeme – ale pobavit se nad nimi můžete.
Ochranná jména
Staří Slované dětem někdy dávali schválně nehezká jména, aby je zlé síly přehlédly. Kdo by škodil někomu, kdo se jmenuje Nekrasa?
Nelepek
„nehezký“ – lepý znamenalo pěkný
Nekrasa
doslova „nekrása“
Nerad
„nevítaný“, snad aby o dítě nikdo nestál
Nedoma
„není doma“ – zřejmě aby ho zlé síly nehledaly
Hlupa
„hloupá“ – nejspíš také ochranné jméno
Mrzák
dnes nelichotivé, tehdy možná ochrana před uřknutím
Bezděd
„bez děda“ – snad dítě narozené po dědově smrti
Bezděda
ženská podoba jména Bezděd
Jako ze zoo
Zvířata byla oblíbeným zdrojem jmen. Některá by dnes na hřišti vzbudila rozruch.
Osel
ano, opravdu osel
Hroch
dnes nejspíš ten africký; původ jména je nejasný
Štír
štír – snad pro ostrou povahu
Beran
beran, symbol síly a tvrdé hlavy
Racek
racek; dodnes časté příjmení
Kuna
kuna – mrštná a chytrá
Sokol
sokol, dravý pták
Vlkava
„vlčice“
Svinka
„prasátko“ – dnes by si to dítě asi nepřálo
Věci a slova ze slovníku
Jména, která dnes zní jako obyčejná podstatná jména.
Popel
popel z ohniště
Kyj
kyj, tedy palice
Pěst
pěst – jméno pro rváče?
Bič
bič
Chlebek
„chlebíček“ – dítě, které živí rodinu?
Šašek
šašek; tehdy spíš jméno než povolání
Plichta
dnes nerozhodný výsledek zápasu
Brum
zní jako medvěd z pohádky
Bába
bába – i miminko
Teta
teta
Duše
duše
Frnosa
výklad nejistý, dnes zní jako frňák
Chlupava
„chlupatá“, nejspíš podle vlasů
Chrapava
„chraplavá“ nebo „drsná“
Řeky a krajina
Dítě pojmenované po řece? Palacký takové doklady našel.
Vltava
jako řeka
Dunaj
jako veletok
Dněpr
jako ukrajinská řeka
Dubrava
„doubrava“, dubový les
Celé věty v jednom jméně
Staročeská složená jména často skrývají přání nebo celý příběh.
Strachkvas
„strašná hostina“ – syn Boleslava I. se narodil v den hostiny, na které byl zavražděn sv. Václav
Načepluk
„na čele pluku“
Mstidruh
„pomsti druha“
Bohuchval
„chval Boha“
Bohuvole
„Boží vůle“
Dědumil
„milý dědovi“
Křivosud
doslova „křivý soud“ – výklad nejistý
Litochleb
„lítý“ (krutý) + chléb; přesný smysl neznáme
Zemižizn
„zemi život“ – žizň je staré slovo pro život
Spitihněv
jméno přemyslovských knížat; „marný hněv“
Bratrumila
„milá bratrovi“
Petrumila
„milá Petrovi“
Bělobožka
„bílá bohyně“
Mironěha
„mír a něha“
Ubiněha
snad „zabij něhu“ – výklad nejistý
Bohukaja
„kaje se Bohu“
Podle dne narození
Jména, která prozrazují, kdy se dítě narodilo.
Nedělka
narozená v neděli
Sobotka
narozená v sobotu
Květen
snad narozený v květnu
Zdroj: František Palacký, „Popis staročeských osobních křestních jmen“, Časopis českého Museum, 1832 (přepis). Výklady jmen jsou naše; tam, kde je původ nejistý, to uvádíme.